Vytápění a kotelny

Po zatepleni domu se otopná soustava, nastavená na původní potřebu tepla, stává předimenzovanou. Pro její úsporné fungování je třeba ji znovu správně nastavit.

Pokud teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě (tzv. topná křivka) nejsou správně nastaveny, dochází ke škrcení průtoku topné vody, jinak by teplota v domě neúnosně stoupala. Změna hydraulických poměrů může způsobovat podivné zvuky vycházející z topení, některé místnosti jsou přetápěny a jiné nedotápěny.

Proto je třeba při každé změně tepelné ztráty objektu nechat provést patřičné úpravy. Samozřejmou součástí topné soustavy dnes již bývají termostatické ventily, které zabraňují přetápění bytů. Udržují nastavenou teplotu tak, že pokud se v místnosti objeví jiný zdroj tepla (puštěné spotřebiče, dopadající sluneční záření), ventil radiátor zavře. Po dobu trvání tepelného zisku je topeni vypnuté a místnost je vytápěna zadarmo. Dobře navržené a správně používané termostatické ventily uspoří až 15% tepla.

Podmínkou správné funkce ventilů je ale také tzv. regulace tlakové diference, což je zatížení instalované na spodních rozvodech tepla, které snižuje tlak ve stoupačkách, pokud se například vlivem osluněni všechny radiátory na jedné straně domu současně zavřou. Bez této regulace by oběhové čerpadlo stále hnalo vodu do uzavřených stoupaček, což by se projevovalo nejen vycházejícími zvuky z otopné soustavy, ale i zkrácením životnosti otopné soustavy.

Zásadní úsporu provozních nákladů může přinést změna zdroje tepla pro vytápění i teplou vodu.

V oblastech s vysokou cenou tepla se toto opatření objevuje stále častěji. Nejčastějším řešením je instalace plynové kotelny. Dalším řešením je vytápění objektu tepelným čerpadlem pohaněným elektřinou, kdy jako zdroj nízkopotenciálního tepla slouží nejčastěji vzduch. Tepelné čerpadlo lze umístit na střechu domu. Omezující podmínkou je dostatečná kapacita elektrické přípojky, která nemusí být vždy k dispozici.

Zajímavé řešení je umístění tepelného čerpadla na vystup větrací šachty. Teplý odpadní vzduch se stává výhodným zdrojem nízkopotenciálního tepla. V místech s nedostatečnou kapacitou elektrické přípojky, se objevují neobvyklé kombinace, jako je použití kogenerační jednotky na zemní plyn, která vyrábí elektrickou energii pro pohon tepelného čerpadla. Tyto kombinace jsou však poměrně málo vyzkoušené a v praxi mnohdy narážejí na provozní potíže.

Další netradiční možností je použití plynového absorpčního tepelného čerpadla, které je však investičně nákladné a má nižší účinnost než tepelné čerpadlo poháněné elektřinou. V tomto případě je dobré zvážit, zda se nevyplatí klasický plynový kotel.

Náhrada zdroje je ve většině případů spojená s negativním stanoviskem dodavatele tepla. Podle platné legislativy je možné odpojit se od dodávek tepla, ovšem je nutno uhradit dodavateli náklady na odpojení odběratele. Pro každý konkrétní případ je třeba ověřit, co bude do těchto nákladů zahrnuto. U náhrady dodávky tepla z CZT lokálním zdrojem je často argumentováno ekologickými důvody. Zde je třeba rozlišovat různé případy. Pokud je zdrojem pro CZT výtopna, která vyrábí pouze teplo, celková účinnost bývá nižší, než u lokálního zdroje. Pokud je zdrojem teplárna, která vyrábí elektrickou energii a teplo současně, nebývá např. lokální plynová kotelna ekologičtější alternativou.